Sbírka: V krajině
Mizí úsměv jak jde čas
cesty teprv půl
tišší je vnitřní hlas
nalomená hůl
Možná je to tím
že jsem zapomněl věřit
na bezelstnou krásu
na každodenní zázraky
na dobro v lidech
Hezké
18.07.2022 19:49:44 | Stanislav32
Jen si vzpomenout a procitnout v sobě
02.07.2022 00:03:55 | Akrij8
Pohladila po duši :) ... také zapomínám a jsem vděčná za milé připomenutí :)
01.07.2022 23:59:30 | Narra
Každý den odvahu, usmat se, líbí se mi tvůj text.
01.07.2022 00:00:34 | Vivien
Ano, přesně tak.. děkuji Vivien
01.07.2022 10:20:40 | vůně mraků
...máš recht, úplně...;-)jsem zkažený...vlastním dobrem...
30.06.2022 16:15:50 | Marten
Klobouk dolů...parádní poezie.
30.06.2022 15:57:50 | CULIKATÁ
U postýlek už i sudičky zvážněly?
Myslím, že život je někdy přehnaně vážný na to, abychom jej brali příliš vážně. Tak to vyvažme úsměvem!
30.06.2022 12:46:45 | šerý
jenommarie to napsala i za mne.
30.06.2022 09:44:39 | Philogyny
Věřím..ale jsem
občas též..nalomená.
ztrácíme se
abychom se nalézaly:)
Stále
30.06.2022 09:35:46 | jenommarie
Jedno by bez druhého nešlo, souhlasím :)
01.07.2022 10:21:54 | vůně mraků
;)
01.07.2022 11:46:42 | jenommarie
Hodně oslovilo.
30.06.2022 09:13:13 | mkinka
je chvályhodné si to přiznat ST*
30.06.2022 08:48:37 | Frr
...takové krásné... prozření*
30.06.2022 08:45:49 | Sonador