Nezáživná
Nezáživná
Jsem trochu divná, nezáživná.
Navenek klidná, uvnitř trhlina.
Celkem stará, či zrálá,
ne až tak přímočará,
beztvará a místy okoralá.
Musím se sama sebe ptát,
jestli co stalo se, mělo se stát,
ráno vstát, odstínu šedi padesát.
Uvařit kávu na únavu
a prášek proti bolehlavu.
Tinktura bylinná už nezabírá.
Když nabírám rychlost, je to dřina
a někdy si nejsem jistá,
zda ještě věřím, či jsem už ateista
co neumí se pohnout z místa.
A co když nestihla jsem ještě vše.
Mám v sobě jistý rozepře.
A taky čekám ujištění,
že je to dobrý, ikdyž není.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk26.07.2022 19:07:31 danaska
Je to dobrý, milá Danielo. A pokud dneska třeba není, věř, že zítra to bude lepší. Upřímné verše. Z Prahy tě zdraví taktéž Daniela.
26.07.2022 17:18:03 Emily Říhová
Každý je občas nezáživný,
trochu praštěný a trochu divný,
však dokud se úsměv na rtech trochu chvěje
není ten život ještě bez naděje...
Opatruj se, Danielko... všichni občas tápeme (*)
25.07.2022 12:18:11 jenommarie
Odstín máme stejný
a nechce se mi přemýšlet
zda někoho bavím
zda zachráním celý svět.
Nuda je součástí
lepí se jak žvejka
já přes ten můj odstín
ráda ještě žvejkám
S příchutí si hraji
a bubliny pouštím
nezáživná a živá
někdy nerada
přiznávám
že sama sebe nudím. :)
..
Danielko mě se TO líbí
však JSI svá a taková buď
jen do dní promíchej chuť.
Ps.: taky se ujišťuji. M.
