Mlčení

Stěna bílá píše perem.
Já se ploužím davem.
Myslím na ticho a klid,
předení a víc.

Tak polykám slova
a vypouštím hlásky.

Je vedro a den bez pohádky.

Vzpomínám na kostelík,
kde vede jedna cesta,
úzká a tak hezká.

V pohroužení beru sílu i dech
a zaznamenávám pár milých vět.

Píšu do notesu.
Dnes není ještě naposled.
Jsem přeci dítě hvězd.
A odpoví i němá zeď.