Normandie
Normandie
Byla jsem v Normandii.
Padaly tam stíny a slzy.
Já brečela s nimi
a mezi kameny bylo
vytesáno - táto, vrať se mi.
Prošla jsem pláže s citem
matky nevinných obětí.
Cítila vodu
a přála, ať pokoj doletí.
Muzeum, co stála svoboda.
Byla se mnou ještě dcera.
Ty roky mi rozuměla.
Je to tak dávno
a se mnou ještě být chtěla.
Voda tak vlídná a živá.
Francie povzbudivá.
Láska trvá.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Mkinko, toto je hodně silná báseň. Přináší slzy. Báseň má krásné zakončení - láska trvá.
07.10.2025 22:42:16 | Radost
Laděná smutkem i radostí;; Výborná, hřeje mi
02.08.2022 10:55:47 | Dejvis
Krásné vzpomínky drahá Mkinko :) Ráda jsem četla ;)
31.07.2022 20:32:38 | Narra
Pěkná, povedla se ti .)
31.07.2022 20:06:05 | Constantine
Děkuji moc za Tvé řádky. Je už to spoustu let, co jsem tam byla, ale báseň se narodila až po x y letech. Dokonce jsem jí upravovala po dlouhé době a mám obrovskou radost, že našla dobrotivého a všímavého čtenáře.
31.07.2022 20:25:15 | mkinka