Portrét.

Na stěně visí

portrét mladé ženy.

Kdosi jej pověsil kdysi,

má pohled zamlžený.

Visí tam léta,

možná i století,

toulal se kolem světa,

než vrátil se vzápětí.

Nikdo už neví,

kdo je ta mladá žena.

Neví a nevyjeví,

a jestli ví, mlčí jak pěna.

Tajemná tvář

na protější bílé stěně.

Možná jsem lhář

a cítím se pobaveně,

když vyprávím příběh obrazu,

jejž někdo vyměnil za vázu,

pro jeho krásu.