Slabikování

Slabikování

Anotace: Malování tahů 2022

Otvírám knihu a slabikuji život.
Zelená dává a je skvost.
V obrazu lidství míchá se barva,
já nerozvinutá ještě larva.

Každým pohledem smývá se minuta
a mění se vyslovená slabika.
Co jsem já?
Poutník či věta v rozpažení
zoufalých probuzených dlaní.
Samohlásky i souhlásky vezmu na procházku.

Hlava dá jim pohádku
a usne jako miminko.
To je tím počasím,
ohradí se malinko.
Už zpívá ve snu
a věří, že nežije v prázdnu.
Autor mkinka, 23.08.2022
Přečteno 110x
Tipy 10
Poslední tipující: Frr, Sonador, CULIKATÁ, Stanislav32, Psavec, Marry31
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

to rozhodně nežije!!***

30.08.2022 18:53:40 | Frr

Opět děkuji za velikou podporu mi ze srdce danou. Děkuji za milé větičky.

30.08.2022 19:15:32 | mkinka

Hezké

23.08.2022 20:45:24 | Stanislav32

Moc děkuji za podporu v psaní. Přeji vše dobré a ráda slyším, že báseň má milý ohlas.

23.08.2022 20:48:55 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí