Jsem počítač.
Jo, skoro.
v hlavě elektrické výboje.
Hlavně, ať báseň je na stole.
Aktualizuji se v realitě.
Žiji a všude bludné hřiště.
Mikroskopické částice elektronů
mluví v řádkách neuronů.
Ještě chvilku.
Načtu se.
Než udusím se.
Ráj požadavků.
Nepřijímá se.
Hora zvratků.
vymazat a plác.
Pak začnu fungovat
a knoflík se bude červenat.
A tlačítko na fóry.
To najdou si někde póry.
Tak raz, dva, tři.
Mačkám já, jak se patří.
Elektroléčba se daří.
Ešteže si báseň nenapísala v jednotkách a nulách :D takto som si ju aspoň užil naplno :)
23.08.2022 23:29:29 | Dávid
Hezké
23.08.2022 19:14:27 | Stanislav32
Moc děkuji. Je to jak sedím u počítače...Počítač dával hlášky, že se chce aktualizovat. Až jsem tu aktualizaci dala do básničky.
23.08.2022 19:16:30 | mkinka
:)))
Jsem (supr)počítač. Jo, (jo, jo, tak) skoro. (Někde tam) v hlavě elektrické (paměti) výboje. Hlavně, ať báseň je na stole.
Aktualizuji se v (ranní) realitě. Žiji (v logice) a všude bludné hřiště. Mikroskopické (vzruchy) části(č)ek elektronů mluví v řádkách neuronů.
Ještě chvilku (..). Načtu se.(..) Než udusím se... Ráj(em) požadavků.(..) Nepřijímá se.
Hora (nepravdivých) zvratků. Vše vymazat a plác. Pak začnu fungovat(, až) knoflík se (ti) bude červenat.
A tlačítko na (automatické) fóry. To najdou si někde (mezi) póry. Tak raz, dva, tři. Mačkám (restart,) já, jak se patří. Elektroléčba (ať) se daří.
23.08.2022 18:50:51 | Slav Milo