Kávu a dort bych si dal,
do očí díval se dál.
Tam uvnitř z plna se smál
krásného spoustu tak přál.
Proč? No pro krásno přec
Ne proto nenajít řeč.
V úsměvu rozpustit křeč
a měknout vůní kávy.
Dál tu vůni pustit
v modré rozpustit se tůni.
V polibku
A cítit pak chuť kávy.
~☆~
Dortem život si osladíš
káva se smetanou zjemní
jen ty sám dobře víš
jaké je být si s duší věrní
Ticho se vytrácí, štěstí vzrůstá
pohoda do srdce lehounce vrůstá :-)
24.08.2022 15:17:03 | CULIKATÁ
To je moc krásně napsané, moc dekuji Ti vřele. Uvnitř něco hřeje...
24.08.2022 15:42:01 | Protos1182
miloučká, fakt na pohodu :-)
24.08.2022 13:55:13 | Vivien
Děkuji, taky mam úžasnou motivaci...
24.08.2022 15:41:03 | Protos1182
Krásné verše plné pohody
24.08.2022 13:00:16 | Marry31
ST.
24.08.2022 10:49:19 | mkinka