Proseta časem vina doráží,
a střepy hříchů v ranách pálí,
ponurost setmělých nádraží,
kde hustá mlha lampy halí.
Tisíce lží a vyčpělých slibů,
omluv a falešných přiznání,
pohledů do očí bez pohybů,
úzkostí zbrocených zklamání.
Zástupy ztracených bez důvěry,
za trochu vřelosti zdarma vděčni,
kupujíce lásku na úvěry,
tuláci zoufalství světu směšni.