Muž

Muž

Ránem když studeným tou cestou chodím,
za parkem lesík -  tam v chatrči prkenné,
ztrápený, starý muž, v mysli se brodím,
co osud  rozepsal postavě shrbené.

Kde se tu vzala, tvář sta vrásek skrčených,
a jakou spletí cest  život se ubíral,
a kolik polklých slz vysoušel šťastný smích,
o kolik nových rán vysílen karty hrál.

Tichem se míjíme, pokynu hlavou,
a naše pohledy letmo se střetnou,
po nebi bělavé oblaky plavou,
z hladiny rybníka labutě vzlétnou.
Autor Martin Kučera, 14.09.2022
Přečteno 143x
Tipy 22
Poslední tipující: Akrij8, mkinka, Dreamy, Marten, Stanislav32, Kan, Fialový metal, jitoush, Marry31, šerý, ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Moc pěkné, působivé

17.09.2022 10:20:31 | Narra

....Příběh v básni vyprávěný.....Ji.

14.09.2022 12:44:43 | jitoush

Tak tento lidsky hřejivý povšim, mě zaujal.
Pěkně napsané.*

14.09.2022 12:26:12 | šerý

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí