Dáma

Odešla si ode mě jednoho deštivého rána

To byla pro mne i naše děti velká rána

Já snesl bych ti i modrè z nebe.

Já miloval jsem jenom tebe.

Měla jsi vše na co sis ukázala.

Z našich dětí bolela tě jenom hlava.

Náš synek mi z postýlky mává, ptá se:

Kde je naše máma?

Naše holčička už říká slovíčka, zdá se jí o mamince, když zavře svá víčka.

Ty sedíš někde u kafíčka.

Překvapila si mě, jaká si to máma.

Řeklas jen, že chceš zpět svůj starý život a žít jako dáma.