Vzpomínání.

Z růží měla noční šat

a z jasmínu dlouhý šál,

na rtech ji úsměv hrál:

jak ta se dokázala smát.

Z kopretin na účes dbala,

pléd měla z vlčích máků,

pro modř hleděla do oblaků:

jak ta je milovala.

Náruč lučního kvítí,

do vázy malované dala,

radostí kolem tancovala:

jak ta se štěstím třpytí.

V těch modrých očích,

ji život se smál,

všechno bych pro hřích...

jak já ji miloval.