Běží vlna a já sedím na pobřeží.
V dálce racek vítá a den padá
od svítání do západu.
Nic netíží mou hlavu.
Kamarád na vozíčku dá mi sílu.
Den sonátou díků.
Myšlenky, vzpomínky i plány
dala jsem moři.
Jeho síla mě svádí,
být ještě tady,
vždyť borovice táhle voní
a ruka podaná nade mnou bdí.
Pobřeží zpívá.
Srdce ho ctí.