..a ticho dýchat

..a ticho dýchat

Jdu chladným ránem třpytnou rosou,
mokrá tráva boty smáčí,
na pozdrav kývne stařík s kosou,
zamíří k louce přes bodláčí.


I přes svůj věk pevně kráčí,
snažím se nikam nepospíchat,
z nebe se sneslo pírko stračí,
jít přírodou a ticho dýchat.


Přes vetchý mostek vrzající,
pod kterým čirý potok šumí,
přecházím snad již po tisící,
pak hebký mech mé kroky ztlumí.


Zastavím - vnímám stovky vůní,
chtěl bych je v jednu umět smíchat,
do knihy vepsat kouzlo tůní,
jít přírodou a ticho dýchat.


Zas raduji se ze všednosti,
když svěží hloubkou lesa chodím,
s pocity dámy o slavnosti,
přes mělký břeh se vodou brodím.


Teď tady s ničím nezávodím,
stojím a slyším řeku šplíchat,
do které oblý kamen hodím,
jít přírodou a ticho dýchat.


Po stejné ose zpět se vrátím,
svůj rychlý život s městem smíchat,
jenž pod přívalem stresu krátím,
jít přírodou a ticho dýchat.
Autor Martin Kučera, 04.10.2022
Přečteno 122x
Tipy 18
Poslední tipující: Iva Husárková, Nazarian, jitoush, Stanislav32, Holoxicht, Frr, šerý, Marten, mkinka, Fialový metal, ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...Souzním s Tvými verši......Ji./úsměv/

04.10.2022 21:20:08 | jitoush

dýchat ticho to je co mě zaujalo v textu ale i jinak hezky napsané.

04.10.2022 18:15:31 | xoxoxo

...vyšla jsem za tebou
tak se prosím neohlížej
taky si chci užít
až po hranici města
které si odpustím...
Moc hezké čtení:-)

04.10.2022 06:54:28 | Dreamy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí