Čistá

vůbec jsi se nerozkecala, jsem rád za další názory...ale romantika je romantika...děkuji

23.03.2007 15:05:00 | Láďa

Tak a teď ženský pohled na věc: co se týká psaní obecně, souhlasím s Jirkou. Ale s kýčovitou romantikou nesouhlasím... my ženy ji potřebujeme ze všech úhlů slyšet pořád dokola, ber to tak, že bez romantiky nemůže spousta ženských žít. To jsou fakta. Kdo jim nevěří, nepoznal ženskou duši. Hra na cokoliv jiného ji znásilňuje do role, ve které se necítí. Potřebujeme romantiku a přísnost a velikost muže, o kterého se chceme opřít. Tak je to v životě i v básních.
(ehm, nějak jsem se rozkecala, sorry)

23.03.2007 12:44:00 | Levandule

Ahoj Láďo, díky ti za zastavení se u mě. Nutí mne to také se u tebe zastavit. Moc rád bych ti recipročně vrazil kilijána a řekl "tu máš plnou naběračku". Ale na to se necítím, neb toto tvé dílko mě nepřesdvědčilo. Promiň, jsem upřímný a doufám, že si to nebudeš brát. Naopak, myslím si, že upřímnost vede k tomu, že se člověk může zlepšit. Tak tedy /a teď to ber jen jako názor laika/, připadá mi to takové trochu ala "básním jako že musím". Některé obrazy jsou pěkné, jiné kýčovité. Psát to já /vím, že je to takové divné/, ale psát to já, tak vynechám ty střípky snů /řekl bych že v oblíbenosti je to poetická ruina/, víly a tak. Prostě bych se zamyslel jak to udělat, aby to působilo svěžeji a méně ohraně. Já vím, že tétmata se zužují, avšak záleží na tom, jak si člověk pohrává s jazykem. To je myslím smyslem všeho. Ale říkám, ber to jen jako můj subjektivní názor, kterým se nesnažím ti znechutit psaní, ale kterým se snažím ti podsunout myšlenku jinakosti, jedinečnosti a ne plochých a hluchých míst...
Tak ahoj a měj se
JirkaS

23.03.2007 09:54:00 | JirkaS