Ztracená

Zničeně, stísněně
Cítím se na půlku
Je to duše, co vyprchá
Jak rakovinou protkaná
Hlodá a škrábe
Nutí mě v okovech stát na místě
Tak těžké je chápat
Bolest, co z duše si nakrájím na kusy
Ze dna povstat
A pochopit tvůj křik
Že nemám žít jen z podstaty
Že chceš milovat mě navěky

Jenže jak bys chtěl
Zachytit člověka
Co ztratil se v temnotě