Pražská ulice

Zběsilá auta,
chodci se nedívají.
Dnes opět mrtvo po okolí,
i když je ulice plná lidí.

Duch tu nechodí,
jen troubení a spěch.
Hluk i výkřik v neznámo.
Postrádám krásno.

Automaty bez úsměvů,
co mají jen sebe plnou hlavu.
Proč svítí slunce?
Asi, aby básník našel antihmoty
a neviděl roboty.

Zvoním na poplach
a vzdálený strom šeptá jen tak.
Ty nalezená, mám Tě rád.
Je můj blízký kamarád.