Na hrob mu polož svůj kámen,
to, aby věděl, že jsi tu byl.
Vzpomínkou zažehni plamen,
aby's duši jeho osvobodil.
Nad žalovem havran se vznáší,
vánek cypřiše rozechvívá.
Havraní křik mrtvé nevystraší,
a v křovinách u zdi slavík zpívá.
To místo volá k tichému zamyšlení,
měl by ses zastavit a chvíli stát,
ke tvému kamenu květinu dát
a myšlenkou požádat o odpuštění.
Květiny položit ke kameni,
svou duši dovést ke smíření...
Krásně zachycené...
Hezký den, Kane
29.10.2022 14:09:26 | Emily Říhová
Děkuji pěkně.
29.10.2022 23:14:00 | Kan
...nádherný, dušičky jsou duší podzimu.
27.10.2022 18:14:09 | Marten
Díky za komentář.
27.10.2022 18:46:26 | Kan