rok jedna

rok jedna

Anotace: ...

 

seděl jsem v prázdném bytě
a povídal si se zbytkem rumu

na zemi
zůstaly nezaplacené účty
kterými jsme
v minulosti
podložili viklající se stůl

i ten odnesli

někde venku
běhala moje holka
a za drobné
ukazovala ve výtazích prsa

pod dveřmi přistála výpověď

civěl jsem na vinětu z roku jedna
oloupával její roh

a zázrak pořád nešel...

 

Autor piťura, 27.10.2022
Přečteno 345x
Tipy 27
ikonkaKomentáře (20)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

08.04.2023 20:07:05   básněnka

Zázrak k uzoufání? Jsi živý beze ptaní...ukazujíc prsa i myšlenky jsem se ve výtahu stokrát vdala, miluju tě jako malá...?

líbí

31.10.2022 18:43:22   Lioness

Ja uz ani nevim co psat.. Skvele jako vzdy

líbí

07.11.2022 09:29:39   piťura

pro mě je důležité
že jsi se zastavila
děkuju za Tvé řádky Li

líbí

30.10.2022 19:49:05   kudlankaW

Brácho

Máš tam toho mnoho na karibské hladině

A prsa ženy

No tak

to bylo, je a dlouho bude “velký téma!”

Jdu si cvaknout abych důSTojně završil pětidenní nicneděl

Fatboy Marty
Srdcervoucí drsný sever u PL

líbí

07.11.2022 09:28:34   piťura

Díky brácho za návštěvu ;-)

líbí

28.10.2022 06:44:22   Dreamy

Zítra to bude týden,
co jsem se vrátila z nemocnice.
Měla jsem tam s sebou pár drobností,
svůj řetízek s přívěšky, sloníky,
kamínek a tři knihy.
Jedna z nich byla "THE END"
A dnes? Dnes jsem znovu na začátku.
Je až neuvěřitelné, co všechno lze,
kromě účtů, na háku zanechat.
Jo! A vyvětrej si.Nakoukla jsem,
jak tam sedíš a ten vzduch byl fakt těžký:)

líbí

28.10.2022 10:36:37   piťura

člověk se probudí
v nemocničním pokoji
a je rád
že dostal ještě šanci

někdy dokonce opakovaně...


viděl jsem ale i lidi
kteří si mysleli
že smrt
za ně vyřeší jejich problémy

byli překvapeni (skoro
až rozezleni
když se probudili)
že stále žijí

v obou případech
prostě ještě nenastal
jejich čas...

PS: ten seznam věcí
které si člověk s sebou nosí
o něm vypovídá

PS2: já mám nůž

líbí

30.10.2022 13:53:14   Pamína

Já nosím jednu fotku, kamínek a malinkého pejska od dětí...
Dreaminko, doufám, že už jsi v pořádku...

líbí

28.10.2022 03:06:44   mkinka

Hodně na kost.super text.dnesni doba je opravdu těžká.

líbí

28.10.2022 10:52:06   piťura

děkuji drahá
já mám ten okamžik
naštěstí
přes třicet let za sebou


po přečtení Tvého komentáře
jsem si ale uvědomil
že historie se opakuje

dneska určitě
prožívá něco podobného
někdo jiný...
;-)

líbí

30.10.2022 19:46:52   mkinka

Ano.mas pravdu.je dobře, že jsi to překonal.

líbí

28.10.2022 01:13:51   jenommarie

U tebe to vždy
jde do morku kosti
s realitou odřeného nitra...
Podobné chůzi po rozžhavených uhlících
ve spodním prádle:D

U TEBE se člověk nenudí
dáváš tam patinu reality
a Člověk se musí i vážně ptát
zda se to stalo..co z toho je fakt
..jak to bude dál..
Doufám že s těmi účty to není tak zlé:);)
Měj se krásně Péťo*;)

líbí

28.10.2022 01:35:14   piťura

Drahá Maruško,
děkuju za návštěvu
a krásný komentář

tohle moc rád čtu

tím spodním prádlem
jsi mi založila na hezké sny...

PS: to se psal rok 1991
dneska už mám účty na háku
;-)

líbí

28.10.2022 09:19:47   jenommarie

Tak to jsem ráda..no zkrátka u tebe to nějak běží...
Tak rok 1991..to už je pěkná historie:D.
Hledala jsem nedávno jedno tvé dílko..to o těch mimozenšťankách ve TVÉ zahradě..to bylo skvělý a chtěla jsem si ho přečíst..nenašla:(
Máš ho ještě zde?
Jo a užij si pěkný podzim Péťo. Fajn že se ti daří;). Pa a děkuji TI moc

líbí

28.10.2022 10:46:02   piťura


to mám radost

mimozemšťanky tu určitě někde jsou
nesmazal jsem je

vyšly i knižně (ta
kniha se jmenuje ,,čárky,,
autor petr čeněk)

ale
pokud by se už nedala koupit
když mi do vzkazu zašleš adresu
tak já Ti knihu pošlu zdarma

krásný den Maruško

líbí

28.10.2022 17:57:53   jenommarie

Děkuji TI moc Péťo, zkusím se poohlédnout a kdyby..písnu. To je od TEBE milé.
:))
No fajn vědět a tedy i gratuluji dodatečně..nevím zda jich není víc.
Super.
Pěkný víkend TI přeji.

líbí

27.10.2022 22:19:37   šerý

Zázrak se někdy děje. Ale realita, se za rohem směje.
Myslím, že nás vždy dožene a k odpovědnosti požene. Nejhorší na tom, když už skleroticky člověk zapomene někdy vystřízlivět a se svým nitrem se rozvede. To rok jedna, je už stokrát a na furt... což se této báseňce naštěstí očividně nestalo.*

líbí

28.10.2022 01:00:13   piťura

já bych to podepsal, bráško

pokaždé (ve
vší skromnosti)
čekám
že Tvým komentářem
se mi dostane jistého bonusu

děkuju
jsi návykový

to ale asi tušíš ;-)

líbí

27.10.2022 21:38:23   Vivien

Někdy ty začátky bývají těžké .. A pak, když se stane zázrak, na to s nostalgií vzpomínáme. To už jsme zas ale za půlkou blíže konci .. Otočme list, zas psát od prvních řádků ..

líbí

28.10.2022 00:53:28   piťura

na každém konci je pěkné
že začíná něco nového

Vivien
vlastně i teď
když se dívám
ty roky dozadu
píše se nový příběh... :-)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel