Náměsíčná.

Za svitu Měsíce prochází domem,

prochází domem, ve snu se topí,

- paprsek Měsíce kroky ji vede.

Vlasy stříbrem dívce zkropí,

černá kočka v chodbě přede,

- ráno ji probudí pod velkým stromem.

Měsíc, když září, má velkou moc,

silou svou mořím vládne,

- světlem svým noc v den mění.

Odolat volání, není snadné,

zmatené bývá probuzení,

- pak ztracený volá o pomoc.