Stydatá

Anotace: O cudnosti trochu jinak

I kdyby stydatě nahatá by jsi byla
a plamínek jen skomíral, však doutnal dosti,
dech života lehce dýchne, a jsi víla,
nahotu ve svůdno svlékne ze stydatosti.

Co na tom, tupý trubec ve své všednosti,
že neví, co za stydatostí se skrývá,
že stydatost je prý cos u stydké kosti,
ten sny o svůdné stydatosti nesnívá.

Stydatým stydno je, jsou plni nevole,
jak nijací jen pomlouvají a lají,
rozevřenou náruč, nahoře i dole,
a i stydatou za nestydatou mají.

Nestoudná nestyda možná ráda dala,
však co dala svůdně stydatá, nepoznala.