ZNÁSILNĚNÁ
ZNÁSILNĚNÁ
Anotace: @&@
ZNÁSILNĚNÁ
má duše se ráda sytí tichem
jež se v ní dokáže rozezvučet vibracemi
nenaplněných snů z prenatálních sfér
ze kterých byla kdysi bůhvíproč vytržena
duše má znásilněná
pykající za hříchy jež neumí ani pojmenovat
aby se očistila v tom špinavém okolním křiku
bolestmi druhých
co bolí víc než její vlastní
duše vězenkyně stárnoucího těla
krásní jsme jenom dočasně a pouze pro někoho
i pomíjivost je jenom neurčité slovo
od čeho a proč se odpoutává co jen tak krátce trvá
co zpočátku se může jevit jako věčné
návrat do ticha je příslib pro naději
má duše se dávno naučila plakat když navenek se směji
zatímco slzy ze vzpomínek nedotknutelné štěstí destilují
pláčem jenž touhu po smíření značí
quo vadis ty pro cizí viny znásilněná
jak nádherné musí být to ticho nekonečna
za kterým přes všechny trýzně lásky kráčíš
Praha, 12.11.2022
https://www.youtube.com/watch?v=e2OoJamNLMQ
Komentáře (19)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk13.11.2022 10:07:09 Frr
moc krásnej text prosycený cudnou nevtíravou moudrostí...díky Ti zaň,Pepo milej****ST*
12.11.2022 23:57:37 šerý
Stáří jak rataj pluží vrásky a rázný pohyb tomu nemůže přijít na artrózní kloub. Však jen hloub, autor cídí melancholii - a přesto. Kolika času tráví splíny Italští seniorové, ti s vášní pro život? Je to klenot, neztratí lesku když života pečují. Když v básních zrcadlících se svěřují.
Život se nám drobí a šmátrame už jen po hmatu. Sokolíka drobky nenasytí. Ale zpěváčkovi k radostným trylkům jistě postačí a ticho zbude i pro soví rozjímání.*
Léto zesnulo a já vím, že bujná mysl samej šedý šmouh. Však jen, že nazmar nedáme radosti toho ni drobku. A že shýbnout, když od úst života odpadne a v těle lupne? Ale což! Na lůžko se převalíme a ono si dvacku schrupne.*
18.11.2022 17:51:47 Amonasr
Krásná reakce, díky příteli šerý :-) Já mám své stáří docela rád, tedy aspoň to duševní, s neduhy těla jsem vcelku smířený, hlavně že lékařská věda dokáže řadu z nich zmírnit, tak je to docela snesitelné, dokud to není fatální. To je jasné, že s blížící se sedmdesátkou už nemůžu skákat jako kamzík, ovšem těším se i na to, co ještě přijde. Vracet v čase bych se rozhodně nechtěl, má zvědavost mě odjakživa žene kupředu. Třeba až k k tomu cílovému praporku a možná i za něj... ;-))
12.11.2022 22:38:17 Kubíno
Je pravda, že ticho léčí, alespoň já to tak mám. Ale pokud se tikot nástěnných hodin rozlévá do prázdné místnosti několik dní, začne být smutno. Všeho tedy s mírou, člověk nesmí zůstat dlouho sám. :-)
12.11.2022 20:36:52 Pamína
Bach je na cestu do ticha nenahraditelný...
Překvapivá báseň, ale překvapit Ty umíš :-)
Dočetla jsem bez dechu, milý Amonasře.
12.11.2022 21:59:39 Amonasr
Milá Pamíno, možná to bude tím, že jsem chtěl překvapit i sám sebe ;-) A z Tvého empatického čtení se mi jako vždy tají dech :-)*
12.11.2022 19:56:12 jenommarie
Duše nezapomene jisté pocity
a i když je to dávno..
v některé chvílích ..je to jen moment..
může to být čímkoliv
se stane
že se nám navrátí ta pachuť
a i vše..čím jsme si prošli.
Je toho hodně, co musí člověk zvládnout..vypustit
aby se mohl čistě nadechnout
a žít **
Pokud máš nějaké tyto bolestivé v sobě, moc mě to mrzí Amonku .
Však oro LÁSKU..se drž a OPATRUJ **
;)* objímám
12.11.2022 19:03:36 uživatel smazán
Někdy jsou lepší a horší dny - po dlouhé době zdravím! Ať ti je dobře.
Návštěvnost
