Dřevo má svoji duši
a beru i dávám,
ať svět je křehčí.
Mé ruce pádí v jantaru dovedností
a údiv nad mou prací je samozřejmostí.
Jsem na světě rád,
trochu si hraji,
že jsem zas malý chlap.
Když byl koronavirus,
vše se zavíralo,
chtěl jsem to zabalit.
Žádný obchod a nic.
Pak na internet přešel jsem
a žádný zákazník neodešel.
Práce mě baví.
Den je hravý.
Teď i Kristus mě požehnal.
Betlém lásky mám.
Ruce krouží.
Dřevo drahokam.
Dřevo drahokam. To se mi strašně líbí. Měkký a teplý zlatavě zářivý drahokam :)
13.11.2022 20:06:58 | annanymsová
Nadaní něčím, jsme prakticky všici. Jen mnozí z nás, mají složené ruce v kapsách. Už začít, je uměním!
13.11.2022 14:29:14 | šerý
Dřevo je poklad, ať zakořeněné v lese nebo mu truhlář věnuje novou podobu pro lidskou potřebu, ve výsledku ani jeho praskání v kamnech nesmím opomenout. Surovina mnoha možností, vůní a barev. Díky za verše. :)
13.11.2022 12:20:37 | Kubíno