Neprůhledná.
Neprůhledná.
Ve stínu řas pohled svůj skrýváš,
lehounký úsměv rty pohne tvými.
Když se tak na mě chvíli díváš,
nevím, jak s city naložit svými.
Jsi pro mě, takto, neprůhledná,
tvůj záhadný úsměv, zrak sklopený.
Je jako vylovit balvan ze dna
tě pochopit, cítím se bezcenný.
Co s takovou láskou bez naděje,
k čemu jsou otázky bez odpovědí ?
Studený pohled duši nezahřeje;
co tak zkusit chůzi po náledí.
Poslední tipující: Iva Husárková, Kubíno, jenommarie, Sonador, Stanislav32, Marten, Psavec, zdenka, šerý, mkinka, ...
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk16.11.2022 22:44:30 jenommarie
Každý pohled mnohé vypoví
a srdci se někdy nezdá
co myslet si a snad odpoví..
vždyť ticho..
člověka trestá *
..
Ta duše se zas otevře
i pohled se změní .;)
16.11.2022 12:23:05 mkinka
Víš, já to mám tak, že z očí vidím vše a když nemám přímý pohled, jsem bezradná.
16.11.2022 10:49:10 uživatel smazán
Problém dnešní doby je, že náledí má mnoho lidí. Pěkná báseň pro mě s hlubokým zamyšlením
