Spadl jsem na zem asi z nebe
A zírám na mou múzu
Má potrhanou blůzu
A lapá po dechu
Byla by v celku ještě hezká
Život ji však neskutečně deptá
Nikde nenachází
Žádnou útěchu
Snad jediné co ji spasí
Nás ostatní asi taky
Modré nebe nad oblaky
Však s každým krokem, ona získá
důvěru v další nový krok
i když jen plachá malá Můza
má přece TEBE
Tal neboj se, piš
a tvoř**;)
16.11.2022 21:20:38 | jenommarie