Citlivá dívka
Citlivá dívka
Ráda se procházela raní rosou
Navečer v parku venčila Azora
Kávu popíjela nejraději se sousedkou
Milovala vyprávění Františka Nepila
To svět byl ještě celkem v cajku
Nelétaly opět Kaťuše
Nikdo nevyvěšoval tu či onu vlajku
Roušky nám nezakrývaly plíce
Nyní se prochází ve skupince
V Bohnickém parku pod stromy
Její duše byla vždy citlivou
Snad ji to časem přebolí
Poslední tipující: Sonador, Iva Husárková, Fialový metal, Bufik, Kubíno, Marten, Psavec, Narragan, mkinka
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk18.11.2022 15:46:39 Marten
...u plotu je ´dycky těžký zjistit na které straně je to lepší...a co vlastně znamená to lepší.
18.11.2022 12:59:08 kozorožka
Pěkné. Kouzlo minulosti, zašlých časů. Sladkobolné vzpomínky na to, co odnesl čas. Kdo je nemá, takové či onaké. Zdá se mi, že do určité míry to dělá naše mysl. Mládí je ve vzpomínkách asi vždy krásnější než zralý věk. Je to podel mého námi, ne vnějšími okolnostmi. Byli jsme bezstarostní, život nám ještě nedal přes hubu, blízcí nezradili. Moje babička vzpomínala také tak. A to její mládí byla válka, přítomná válka, ne v médiích. Ano, nic hrozného se jí nestalo, ale bombardování a smrt kolem zažila. Mládí je prostě krásné období. Člověk se nemůže vrátit, ale dostat do podobného stavu, bude-li brát život jako hru a jeho obtíže jako zkoušky (na škole života). :-)
18.11.2022 10:58:24 Stanislav32
Ano, takový je život. Až skončí válka, bude celkově veseleji. Již se těším. Standa
18.11.2022 09:47:27 mkinka
Obrovsky citlivá báseň. Dostala mě. Skvěle, upřímné vyprávění z čistého srdce v požitku něhy i porozumění.
