Zimním lesem

Zaváté šlépěje vinou se pěšinou,

sevřenou náručí ospalých stromů,

ticho se prostírá měsíční krajinou,

čarovně spředenou z modravých tónů.

Větve si hýčkají bělostnou tíhu,

jehličím protkanou peřinou skryté,

potůček zkameněl v ledovou rýhu,

korálky ledové v rampouchy slité.

Za lesem planinou stádo srn běží,

sníh práší, odlétá, obláčky víří,

znaveny vdechují noční vzduch svěží,

a z nebe snáší se hvězdnaté chmýří.