Světák.

Ulice pode mnou je rozhoupaná,

do toho studený déšť.

Kaluže hluboké, jak moje vana:

nevadí, i vem to nešť.

Kam kouknu, obraz je rozdvojený,

třeba's pil jsem jenom lehce.

Domů se navracím spokojený,

je tma, ani Měsíc mě vidět nechce

Tak bloudím mokrými ulicemi,

semtam se projdu v kalužích.

V hlavě mám, ale dobře je mi,

posílám noci píseň o růžích.