Pá

Anotace: O dětském pozdravení v sonetu

„Pá“ je pozdravem dítěte když se loučí,
než do pohádky po špičkách se vytratí,
sny zakleto vyklouzne mámě z náručí,
jen spícím špitne, „vrátím se, mámo, tati,

už velikánský jsem, větší než ten náš Svět,
do kapsy ho strčím k rybičce a k praku,
prsty Svět v kapse lehce držím, a svrbět
začíná mi v dlani podoben zázraku.“

Však v kapse je díra a Svět kdesi mizí
jako hozená do tmy modrá skleněnka,
pohádka končí a Svět stává se cizí,
pomalu se přivírá domova branka.

Zázrakem je náš Svět, jež kamsi se řítí,
a zázrak bude, když neskončí v boží řiti.