Unaveně se dívám do scenérie,
Praha hlučí, ale je srdcem moje.
Auta, spěch a já se chytám stromů.
Zůstalo jich pár a ještě mohu.
Svěření přijmou s poklonou.
Nohy proudí s hlavou.
Koupím loupák z pekárny
a kreslím si den krásný.
I v chladu jsem věrná básni.
Spadlý lístku.
Slzu mi utři.
Buďme spolu bratři.