Noční Kramsach mluví.
Alpy vlhké a kluzké.
Pohlednice chladu i jasu zároveň.
Začátek září a tiším uvnitř povodeň.
Beru knihu z místní knihovny,
co zkoumá života roviny.
Cítím zimu a vím,
že nic nekončí.
Tam přeci se píše o nekonečnu.
I hora sama ví.
Hvězdy jsou zátiší
a vzduch čistší.
Cítím, že tady jsou lidé lidští.
Přestávám si hrát a hledat pohled blízký.
Jsem tady pro hory a z nohou mám třísky.
Je tu ticho v ráji turistiky.
Září má krásné okamžiky.
5. září