Sníh

Je sníh a cupitá bílo.
Možná si přeji moc,
aby to i to hřálo.
Jsem zachumlaná
a vnímám zimu
jako omalovánku
a vidím Ladu.

Ten stromek na Tylově náměstí
nese si kruh štěstí.
Tak modlím se u něj
za všechny opuštěné i nemocné.

Je to sníh přirozený
a větve volají na stěny.
Rudé tváře vidí duch zimy.
Přijde a vhodí rýmy.

Bude den podařený.
Posílám dech blažený.
Rozehřátý a můj.

Duše dává.
Nechci stát jako kůl.
Mít rád je zlatý důl.
Tak už zimo láskou duj.