Na zasněžených pláních,
stopy duchů lesa,
na zapadaných stráních,
vítr stromy česá.
Mrazivě jiskří spadaný sníh,
slunce se ztrácí
v ledových oblacích
bez ovací.
Stíny křídel havraních,
překryjí bílé pláně,
zlověstný smích
ozve se nečekaně.
To větru poryv se zdvih
a krajinou se řítí,
v sněhových palácích
ledové lampy svítí.
Řev živlu náhle ztich,
nebe se vyčistilo,
na bílých závějích
slunci se zalíbilo.
Radost číst.* Dějem, jak sám život.
17.12.2022 14:50:54 | šerý
To mě těší, děkuji za komentář.
17.12.2022 16:46:54 | Kan
Moc hezky napsané, čistě a s dobrými rýmy, co jsou takové přirozené...
17.12.2022 11:23:54 | Caliéry
No, snažím se, děkuji za komentář.
17.12.2022 11:38:58 | Kan
Vítr stromy česá- hezké
I celá báseň
17.12.2022 10:16:39 | Stanislav32
Děkuji za komentář.
17.12.2022 10:18:15 | Kan