Sudba.

Šli jednou cestou,

ale každý po jiném kraji,

prázdno mezi nimi čnělo,

jak zapomnělý klas,

byli však vytrvalí.

Rukama nedosáhli,

to prázdno bylo širší, než

jejich napřažené paže.

Stačí jen přejít na jeden kraj;

kdo, ale, má ten krok udělat ?

Říká se, že moudřejší má jít vstříc;

ten krok udělali oba,

a prázdno se zmenšilo;

klas by už neměl místo.

Ruce se pohnuly a zmizely v sevření.

Oči se setkaly a oni se políbili,

u vědomí toho, že na sebe zbyli.