Sv je t

ve tvaru všelijakém, světlo tam barvu tříští 

na loži nepoddajném,  cosi tam uvnitř hnízdí.

Co nikdo nevidí v barvě stejné, v zrcadlení 

tam každým okamžikem, vše se dvakrát změní.

Nevidět nechápané, v středu světlo středem tmy.

Dopředu, dolů, nahoru, zpět tečou tam i dny 

Bezčasí duše 

vše i nic.

~☆~