Římanům 7:19

Nad zpustlou zemí vyjí psi.
Utichli i nebeští pěvci.
Nekonám dobro, které chci.
Konám zlo, které nechci.
.
Snad je to zákon našich cest,
že kdo se v srdci odhodlal
aby se dobrem nechal vést,
tomu zlo kráčí opodál.
.
A mysl běduje. Co naplat,
že k dobru často upínám se,
když vesta plná starých záplat
prorůstá rozedřeným masem.
.
A údy bez řečí se snaží
získat v tom dusnu trochu stínu.
Zraňují, kradou, smilní, baží
a zvolna prohlubují vinu.
.
S tou vinou spousta z nás tu bloudí.
A až se jednou trubky rozezní,
doufáme, že nás neodsoudí;
pronese: 'Být jen člověk? to se smí.'