Vzpomínka na léto.

Dívka uprostřed pole ztracená

mezi klasy a vlčími máky.

Možná se trápí, cítí se zmatená,

a čmeláci slétají se na bodláky.

Slavíci horkému létu hrají

zrána, kdy rosa trávu chladí.

Dívka v poli klasy hladí,

červené máky se usmívají.

Někdy jsou naše cesty zamotané,

a cíl se nám vzdaluje a ztrácí.

Tak jako stromy, když se kácí,

a my nevíme, co a jak se stane.

Dívka se ze snu probudila,

nad hlavou slavík ji zpívá.

Mávnutí křídel, ona se proměnila,

i jako víle, krásy ji neubývá.