bosorka
bosorka
Zemřela vlákna
a do hrobu dána
- nesvítí, nepojí
jsou zcela zpřetrhána
.
.
pod korálovými útesy
pod dny a rybími nebesy
zdánlivě mrtvá je krajina
dech Sirény, ztracený hrdina
amrita
poslední hodina
.
.
...ve spleti tmy
prstů a kořínků, zas
tančí ti sudičky do vínku...
Komentáře (27)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskPrvní sloku bych nazval Balada o žárovce. :-)
17.02.2023 11:27:53 | La Suneteto
:D do prkýnka, to je skvělý!
17.02.2023 11:39:38 | Sonador
Líbezné, jenž mne zasáhli *) Počtu vícekráte
25.01.2023 18:59:30 | Dejvis
tak se mi do těch kořínků moc nezapleť;) děkuju!*
25.01.2023 23:53:41 | Sonador
...divný se mi to zdá...;-)takže "tak zhaslo světlo ne-ladně...a pod vodou jsi na dně...jak pod kytičkama...sudička je ježibába sama"...;-D asi nechápeš, ale já taky...aspoň že si hraji.
24.01.2023 16:21:24 | Marten
dobrá...ale, žes Ty, SONADOR - to přece vždy stojí za zmínku** ST*
24.01.2023 13:54:58 | Frr
jé, hihi:) ...ale kdež, já a bosorka? jediné co s tím já, je to, že ráda chodím bosky Frráčku;)* bosá(r)Ka...
24.01.2023 14:28:34 | Sonador
Pochoval jsem bosorku,
zasypal hlínou
Očarovávala mě,
tak jsem se jí zbavil
Pak ta děva vstala z mrtvých :D
24.01.2023 10:54:12 | Narragan
:D mrvá nevěsta...
nojo, bosorek a bosoráků se těžko zbavuje;)
24.01.2023 12:01:57 | Sonador
Možná že sirény vznikly utopením bosorek :D Jsou nesmrtelné a straší pořád.
Už tam vidím toho chlapa v příboji, jak dusí svou ženu. Udusí a pak je mu líto její smrti. Teď uslyší líbezný zpěv a řekne si:
,,Ach, moje láska mi odpustila. Vrátila se jako duch."
24.01.2023 12:42:45 | Narragan
zajímavý nápad!:) počkat, malý problém, když se bosorka utopí, je to důkaz toho, že nebyla bosorka..??? ale což, tím se netrapme...
vidím to - pošmourno, skoro tma, pustá krajina s útesy, ledový příliv plný chaluh... a on jak ji vidí, že se k němu pomalu vrací a skoro nedýchá, si ani nevšimne, že mu kořínky svými prsty omotávají kotníky...
24.01.2023 13:24:41 | Sonador
Když se utopí bosorka, tak si její démon najde jiné živé tělo. Jo. Proč ne? Ale nemusela umřít, chudera.
To se mi líbí, to s těmi kořínky .)
Takové jako pijavice s jasným záměrem.
25.01.2023 00:51:40 | Narragan
taky si myslím, že i bosorky mají stejná práva jako kdokoli jiný:D
25.01.2023 08:52:50 | Sonador
:-) bezva, Sonador :-)! ST
24.01.2023 08:43:04 | Fany
Skoro až magie přijde mi tato tvá, jen první strofa v tom vybočuje, ale možná vstane z mrtvých, bosorka, kdoví, co do nápoje namíchala ..
Některé tvé texty vyžadují něco jako osobního guru, já se v mystice moc nevyznám, přesto, intuice zavětřila Son, pozoruhodné dílko.
23.01.2023 21:08:41 | Vivien
jé Vivien, moc děkuju!*
jsem si vzpomněla, poprvé se to plně probudilo, když jsem vlezla do puberty - a já tehdy hodně malovala a kreslila, a začala psát básně - a vše toho bylo plné, aniž bych měla tušení... nikdo takový se kolem mě nevyskytoval, ani knihy... a najednou všude had a vejce a oko a...:) chci říct, že nějaké znalosti jsou asi fajn (jenže nikdy nebudou dostačující) ale zásadní je intuice, buď to napojení zrovna je, nebo není...
jj Intuice... náš osobní guru;)
24.01.2023 12:09:28 | Sonador
tak jo, je o mě postaráno :-)
24.01.2023 14:38:16 | Vivien
Sudičky ty tajné,
kdepak sídlí, kdo ví,
z vláken tajných, vzácných,
spletou příběh nový.
Jiný ten příběh nový je,
tam Siréna, nyní Marie,
hrdinu v náručí ukryje.
Až soudná chvíle dnešku nastane,
zítřek nový povstane.
Čas nářků skončí v závějích,
přikryje ho loňský sníh.
Ze spleti nových nadějí,
sudičky se vlídně usmějí.
Tak to bylo, tak to bude,
vždy a všude :-)
23.01.2023 17:35:02 | kozorožka
páni kozorožko, to je krásný! a to s tou Marií... moc Ti děkuju!:)*
24.01.2023 12:11:00 | Sonador