Sbírka: Singularita - o věcech ze samoty
Psával jsem dopis svému já,
pocitů v hlavě tenkrát spoustu
a stopu mokrou od inkoustu
sám sobě přes rameno čet.
.
Psával jsem dopis tvému ty
a nechal ležet dlouhé chvíle,
abych snad příliš rozpustile
nepřemaloval ti tvůj svět.
.
Teď se tu tiše probírám
tím zaprášeným almanachem
dopisů, co jsem nedal číst.
.
Ač v každém trochu umírám,
tím jedním jsem si jist.
.
Prázdnota těžkne naším strachem.
Ta se mi moc líbí. Dopisy mají své kouzlo. Škoda, že už se moc nepíší. Chaty, maily vzkazy jsou sice milé, ale rukou popsané listy papíru nikdy nenahradí... Tvá báseň mne dnes zasáhla u srdce :)
31.01.2023 09:09:10 | Narra