Zpěvačka.

Plameny v krbu plazí se

a dřevo praská,

u krbu štíhlá kráska,

ruku opřenou na římse,

stojí a usmívá se.

 

Dnes dámou je večera,

přítomné zpěvem baví,

někdo z nich život slaví:

chlad táhne z jezera,

a hvězdy září v celé kráse.

 

Čistého sopránu plný sál,

hosté tiše poslouchají,

nadšení ve tvářích mají,

a mladík stojící opodál,

na krásku nedívá se.

 

Hodiny půlnoc odbily,

hosté se pomalu rozcházejí,

dobrou noc vzájemně si přejí,

a kráska se zastavila na chvíli,

do sálu ohlédla se.

 

Očima mladíka hledá,

ještě před chvílí u krbu stál,

snad se ji oslovit bál

v domnění, že šanci mu nedá:

ani dnes zřejmě nedočká se.