Jen v básni
Jen v básni
Anotace: :-):-):-)
Jen v básni občas chytáme duhu do dlaní.
Hustou mlhu stříháme na průsvitné stuhy.
Tam, kde zapadá slunce, vídáme svítání.
V souhvězdí Raka zahlédneme naše touhy.
Proud řeky otočíme myšlenkou v mžiku,
za obzorem vnímáme bájnou Atlantidu.
Smrákání zapadá někam do rybníků
a v Dolní Lhotě jsme objevili pyramidu.
Zde i dopředu se těšíme ze vzpomínek,
mohutnou lavinu zastaví lusknutí prsty.
V básních pročistí naše hlavy obyčejný mlýnek,
díky fata morgáně spatříme nevítané hosty.
Co se však v básních nikdy, nikdy nedozvíme?
Jak se z nenaplněných lásek lehce vyléčíme?
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Výtečně napěchována obrazmi letů:)
22.04.2023 09:28:13 | Dejvis
Krásná báseň a těžká otázka. Není snad motorem života touha po lásce? Kdo ví. Každý toužíme lásku dostat. Ale milujeme ty, kteří ji vyzařují. Vyzařovat lásku, to je umění života, řekla bych.
05.02.2023 18:40:33 | kozorožka
Díky
Nepomůžou fíky.
Ani Slunce co svítí dnes.
Možná kotě
Možná pes
Spíš les hluboký
Vřes
Spíš
Nespíš ;-))
Léčba šokem
Léčba skokem
Léčba dobrým mokem
Bolí a dlouhou dobu trvá.
***
Ať se daří všem.
05.02.2023 09:49:58 | Fialový metal
