Vyznání II.

V parku do srdcí tupým nožem ryje,

k nim ještě čtyři písmena.

Bojí se, že déšť je smyje,

co stéká na jeho ramena.

Do kůry stromů srdce vrývá,

hřebíkem písmena do kamene.

Vzpomínka, aby zůstala živá,

ve stromu srdce ji připomene.

Autor Kan, 06.02.2023

Přečteno 179x

Tipy 13

Poslední tipující: Jan Kacíř, CULIKATÁ, Helen Mum, Stanislav32, Sonador, Marry31, Psavec, Marten, Fialový metal

Komentáře (6)

Komentujících (4)

Komentáře

07.02.2023 20:27:12 uživatel smazán

Text je to krásný. Ale přiznám se, že toto řezání do stromů mi rve srdce... nicméně vzpomínka tak mezi živými jistě zůstane :)

08.02.2023 11:06:31 Kan

S tím, ale, nikdo nic nenadělá. Stává se to, a pak je to navždy. Děkuji za komentář.

07.02.2023 15:35:09 CULIKATÁ

Hezké .

07.02.2023 16:55:17 Kan

Děkuji.

06.02.2023 14:58:41 Marry31

Moc krásné vyznání

06.02.2023 17:06:28 Kan

Děkuji pěkně.

Uživatel