První hvězda.

Venku se náhle setmělo;

náhle ?, no, to jistě.

Slunce už krám svůj zavřelo,

a všechno je na svém místě.

Dívám se do tmy, jen tak

a přemýšlím o životě.

Ze tmy se ozval noční pták

a z ošatky mňouklo kotě.

První hvězda mě pozdravila,

to bude zřejmě ta moje,

jednou, co ve snu mě navštívila,

když oknem vešla mi do pokoje.

Není to hvězda ledajaká,

na nočním nebi svítí jen pro mne.

Ožije už, když se smráká,

je docela maličká a světlo má skromné.