Noc s premiantkou akademie múzických umění

Na mysl tiše zaklepala
a pak mi vplula do hlavy.
Prý: No to bych se načekala,
jak vy jste pane svéhlavý.
.
Mám toho pro vás k vyřízení
a jak se dívám zpovzdálí,
ve vás snad špetka snahy není
a vaše pero zahálí.
.
A mně se vaše verše kupí.
Mám rýmy s vaší adresou.
A k vám, básníkům, co jste tupí,
pořádně se mi pronesou.
.
Pak tisíc rýmů po setmění
mi vprostřed hlavy nechala,
aby mne až do kuropění
vášnivě s každým líbala.
.
Ráno jsem v kupě básní procit.
Tohle si nešlo neužít.
Jen při psaní teď mívám pocit,
jestli jsem nebyl zneužit.