Návštěvnost
Tma
Tma
Cítím pouta
a vím, že Země není dutá.
To nekonečno ztrácí se mi z dlaní
a táhne se den ke spaní.
Která hvězda nese vzkaz
a dá mi do zítřku se smát?
Poslechnu vnitřní hlas,
že nemusím se bát.
Vezmu slova a jdu si hrát.
Jsem zas dítě
a nebe mě jde objímat.
Ty střepy duše jsou pravé
a sebrané i pohlazené.
Koráb života je něžný na ně.
a vím, že Země není dutá.
To nekonečno ztrácí se mi z dlaní
a táhne se den ke spaní.
Která hvězda nese vzkaz
a dá mi do zítřku se smát?
Poslechnu vnitřní hlas,
že nemusím se bát.
Vezmu slova a jdu si hrát.
Jsem zas dítě
a nebe mě jde objímat.
Ty střepy duše jsou pravé
a sebrané i pohlazené.
Koráb života je něžný na ně.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Moc Ti děkuji, Jituško za krásnou báseň. Měj se kouzelně :)
12.02.2023 21:34:47 | Ondra
I já děkuji za podporu básně.tez vše dobré.
12.02.2023 21:37:43 | mkinka
Všichni by jsme měli živit to dítě v nás. Bezprostřednost, neutuchající touha po poznávání, láska ke všemu a všem.
Krásně si ti napsala. :)
12.02.2023 19:39:15 | Karel Letník
Díky za podporu básně a za pohlazení na duši.
12.02.2023 19:50:07 | mkinka