Hrnčíř.
Hrnčíř.
Čerstvou si hrnčíř navršil hlínu
a vodu nosí z potoka.
Na velký džbán hrouda je vysoká,
hotový vysychá v polostínu.
Zas nový džbán na kruhu točí,
na víno, anebo na cokoli.
Z té práce ruce ho bolí,
poznáš to, když pozvedne oči.
Roztáčí kruh, bolest se ztrácí,
zapomíná, když tvoří,
kdy prsty se do hlíny boří,
jak v jezerech vodní ptáci.
Komentáře (8)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskZaujatost hrčíře, někdy až k nevíře. Vím to a tvoji báseňku rád sdílím. Jsi životu poetou, v tom se jistě nemýlím*
22.02.2023 14:02:34 | šerý
To mě velmi těší, děkuji za komentář.
22.02.2023 15:21:34 | Kan
No tyto hrnčířské a tvořivé v umu...propojené s citem a odevzdáním vnitřního citu..do tvorby..mám moc ráda. Krásně jsi vyjádřil Kabe.:)
22.02.2023 12:30:20 | jenommarie
Mobílek...:((.. Kane, má být.
22.02.2023 13:01:48 | jenommarie
Stane se, zvlášť, když jsou ty klávesy vedle sebe. :-))
22.02.2023 13:33:43 | Kan
Jj :))
22.02.2023 16:44:36 | jenommarie