Vzpomínám
Vzpomínám
To bylo dávno,
co zkoumala si nápisy,
jenž vryl kdosi.
Dělala jsi si saláty
a byla vegetariánka.
To bylo dávno,
co četla jsi mé básně
a řekla mami.
Já neopustím Tě.
Dívám se do oblohy,
jak uvnitř to bolí
a truchlím po okolí.
Co byla jsem pro Tebe?
Myšlenky duní.
Jinotaje brní.
Skutečnost není dvojí.
I ta kvočna mává křídly.
Prostě jen neví.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Velmi krásné i smutné... Přeji Ti celým srdcem, aby se váš vztah dal dopořádku :*
Objímám, milá Jituško :*
07.03.2023 09:42:49 | Ondra
Mkinko.. Ať brzy k Tobě doletí, jedno obří objetí :) Skvěle jsi napsala...
06.03.2023 14:01:01 | Narra
Zimomriavky...
06.03.2023 11:14:39 | Dávid
Moc děkuji. To je hodně citlivá báseň a je víc srdcem i slzou zároveň. Píšu jí do nebe, aby Pán Bůh pomohl k rozluštění a tišil bolest, která je pojmenovaná a skutečná. Třeba za pár let má dcera zmoudří a teď mám Liter a tak se svěřím a žiji dál.
06.03.2023 11:18:40 | mkinka
