Obrazy tmy

Seděl sám na louce a viděl temnotu,
střídala vztek, zmatek i dobrotu.
Viděl v ní souseda, matku i Ďábla,
přesto že ona nijak nezasáhla.

Zahleděn do tmy ve které nic není,
dívá se stále, obrazy se mění.
A jelikož měsíc dnes zahalil mrak,
temnota obrazci šálí mu zrak.

Nevidí květiny, louku ani laně,
nevidí svá víčka a stejně vidí za ně.
Všechny ty obrazy, jsou jako snění,
jen myslí a tmou vyplozeny.