Srnka

Stála u silnice
a dýchala těžce.
Bylo jí zima
a před ní silnice.

Já objala její zkřehlé líce
a v dálce byly její sestry.
Tu lítost, co dělá tady
i obava ze tmy.

Její oči klepaly se tmou
a ubíhaly krajinou.
Tak něžná běžela rovinou.
Stala se nocí malovanou.