Hou a hou

Prahou se pohání vítr.
Já zubařku mám za sebou
i nohy se mi neklepou.

Dlažební kostka má jinotaje
a nehoním se do tramvaje.
Klid v duši.

Zastavila jsem se na polévce.
Byla z řepy a ta se kousat nemusí.
Slunce hřeje i na duši.

Houpy, hou a klepu na rameno.
V básni je všem radostem povoleno.
Slunce svítí a hřeje na koleno.